Kvantové stroje a superpočítače si konkurují

Specialisté dvou známých společností Google a IBM se před několika měsíci pustili do plnohodnotného soupeření v oblasti výpočetní techniky. Zástupci společnosti Google představili úspěšné dokončení kvantové výpočetní techniky a postavili se do čela tohoto segmentu trhu. O něco později inženýři z IBM prohlásili, že jimi vytvořený superpočítač provádí stejné výpočty s mnohem větší přesností. Čas strávený v tomto případě je téměř totožný s časem stráveným u Google Quantum Machine.

Mnoho významných vědců zpochybnilo možnost existence kvantového počítače, který by byl schopen řešit užitečné a reálné problémy, a to navzdory skutečnosti, že tento stroj je sám o sobě velmi užitečným vynálezem. Všestrannost kvantové výpočetní techniky umožňuje podílet se na vytváření nejnovějších inteligentních systémů, vývoji aktualizovaných kryptografických technik, některých typů baterií a dalších technologií. A zároveň jsou odborníci velmi skeptičtí, pokud jde o možnosti využití těchto počítačů.

Francouzský vědec Michel Diaconov se již několik let zabývá kvantovými počítači. V důsledku toho dospěl k závěru, že náhodné chyby v provozu strojů jsou nevyhnutelné. Jde o to, že stávající kvantové počítače pracují na kvantovém bitovém systému a moderní počítače fungují na principu binárního kódu. Základní vlastností kvantových bitů je jejich schopnost superpozice, kdy mohou být současně nulou i jedničkou. I když jsou od sebe qubity vzdálené, stále spolu interagují.

Kvantový procesor v superpozici tak může představovat obrovské množství řešení najednou. Tato schopnost výrazně zvyšuje rychlost výpočtů a umožňuje rychlejší optimalizační procesy. Největší společnosti po celém světě investují obrovské částky do vývoje kvantových výpočetních technik. Čína například vybudovala nové výzkumné centrum v hodnotě 10 miliard dolarů a EU vypracovala výzkumný plán v hodnotě 1 miliardy eur.

Jednou z prioritních oblastí aplikací kvantové výpočetní techniky je oblast výzkumu algoritmů pro prolamování šifrovacích systémů. Aby však počítač zvládl hlavní rozsah úloh v této oblasti, je nutné, aby měl více než sto tisíc qubitů. Moderní kvantové stroje přitom nemají k dispozici více než 100 podobných jednotek. Aby zařízení správně fungovala, je třeba eliminovat i ty nejmenší chyby v interakci mezi systémem a okolím. Dosud se to nepodařilo.