Studie psychologů prokázaly souvislost mezi úrovní kognitivních schopností lidí a tím, zda robot ovládal jejich činy jako „zlý“ nebo „dobrý“. Bylo zjištěno, že „naštvané“ stroje motivují k lepšímu výkonu.
V experimentu bylo 58 lidí požádáno, aby provedli Stroopův test. Výzkumná metoda zahrnuje zobrazení slov v různých barvách na obrazovce a subjekt musí pojmenovat barvu vytištěného slova. Test není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Hlavní potíže vznikají, když se například slovo „modrá“ objeví v červených písmenech nebo když se slovo „žlutá“ objeví například ve fialových písmenech.
Zajímavým rysem je skutečnost, že lidé jsou ve Stroopově testu úspěšnější, když jsou ve stresu nebo ve stavu, který je nutí bojovat se soupeři.
Zpočátku subjekty plnily úkoly samostatně, po několika pokusech se k nim robot mohl připojit. Sloužila jako pozorovatel a byla řízena externími specialisty. Před zahájením výzkumu měli účastníci experimentu možnost posoudit, nakolik je pro ně ten či onen stroj přátelský. Pozitivní roboti se aktivně zapojovali do dialogu, projevovali zájem a zvědavost, zatímco negativní postavy odpovídaly buď ignorancí, nebo zlostnými poznámkami. Po úvodním dialogu zůstal robot v místnosti a pouze sledoval, jak test proběhl.
Bylo zjištěno, že přítomnost „dobrého“ partnera neměla na výsledky testu žádný vliv, zatímco „zlý“ partner motivoval k lepším výsledkům. Roboti tak prokázali skutečnost, že přítomnost zjevných nebo skrytých konkurentů může významně ovlivnit výkonnost některých lidských procesů, a to i v případech, kdy konkurenti do soutěže přímo nevstupují.
Co přesně se rozumí pod pojmem „zlí roboti“ a jakým způsobem motivují lidi k lepším výsledkům?