Jaké elektrody zvolit pro invertorové svařování: hodnocení a doporučení pro výběr

Svařovací elektrody jsou nepostradatelným spotřebním materiálem při svařování. její podstatou je zavedení přídavného (elektrodového) kovu do svarové lázně, která vznikla roztavením základního kovu v zóně svaru. Výsledkem takového působení bude neoddělitelný spoj schopný absorbovat různé druhy zatížení, který zajistí tuhost nebo těsnost (v případě svařování trubek) konstrukce.

Na první pohled jednoduchý, ve skutečnosti však tento proces vyžaduje velkou přípravu, včetně výběru elektrod. Nestačí zvolit tavný prvek s vlastnostmi kovu co nejbližšími základnímu kovu. Trh se postupně zaplňuje konkurenčními produkty, takže správný výběr v takovém prostředí je často obtížný i pro profesionály, nemluvě o začátečnících. Na základě zpětné vazby od spotřebitelů a odborníků jsme pro vás připravili žebříček nejlepších svařovacích elektrod rozdělený do čtyř hlavních kategorií.

Nejlepší základní obalené svařovací elektrody

Základní obalené elektrody se používají poměrně často, protože nekladou přísná omezení na svařování. Svařované obrobky mohou být orientovány pod libovolným úhlem v prostoru – elektroda pracuje ve všech prostorových polohách. Kromě toho lze svařovat nejen tenké kovové díly a vytvářet tak nerozpojitelné spojení – základní elektrodou lze svařovat i silné plechy a silnostěnné konstrukce. Jediná podmínka: Tyto procesy musí být prováděny stejnosměrným proudem s opačnou polaritou.

Jak vybrat elektrody pro invertorové svařování

Nejprve zvolte složení jádra: mělo by být podobné typu svařovaného kovu. Konstrukční oceli se nejčastěji používají v domácích aplikacích. Jedná se o stejný druh drátu, který by měl být použit pro elektrody. Nerezová ocel se někdy musí také svařovat. V takových případech je nutné použít i nerezové materiály jádra – dokonce i vysoce legované a žáruvzdorné kovy se stejnými vlastnostmi.

Veškeré práce kolem domu nebo na staveništi lze provádět jen s několika stupni elektrod:

• MP-3
• UONI 13/55
• ANO 21
• OK 63.34

Mnozí je považují za nejlepší elektrody pro začátečníky, kteří pracují s invertorovými svářečkami: lépe se s nimi pracuje a zároveň umožňují svařovat kvalitní svary i bez větších zkušeností. Níže jsou uvedeny vlastnosti a obecné použití těch spotřebních materiálů, které mnozí odborníci považují za vhodné elektrody pro měnič. V každém případě jsou často doporučovány začátečníkům jako prostředek k získání zkušeností.

Elektrody potažené rutilem MP 3

MP-3 je pravděpodobně nejoblíbenější volbou začátečníků pro invertorové svařovací elektrody
Začátečníkům se nejčastěji doporučuje začít svařovat s elektrodami MP-3. Snadno se zapalují, i když voltampérová charakteristika svářečky není příliš dobrá, poskytují dobrou ochranu svarového lůžka, umožňují poměrně snadnou kontrolu polohy. Pokud se elektroda nezapálí, zapalujte ji při teplotě 150-180 °C po dobu 40 minut.

Vhodné pro střídavé stroje (svařovací transformátory) a stejnosměrné stroje (svařovací usměrňovače a invertory). Měniče jsou obvykle zapojeny s obrácenou polaritou (+ na elektrodě). Vhodné pro všechny typy spojů, kromě svislých shora dolů.

Více informací o typech svářeček zde.

Elektrody MP3 jsou nenáročné na povrchovou úpravu. Lze je použít i na surové, zrezivělé a vlhké díly. Střední (2-3 mm) nebo krátký oblouk.

Pro začátečníky je důležitá zvláštní vlastnost MP3: dobře „drží“ oblouk a velmi snadno se s ní pracuje. To je důvod, proč ne všichni odborníci mají tuto značku rádi: Říkají jim „bengálská světla“. Příliš měkké: pro dobré zahřátí jsou nutné pomalé pohyby. Není podle vkusu profesionálů, pro začátečníky je to správná volba. Zkuste začít svůj svářečský výcvik s MP3. Měli byste to všechno zvládnout.

UONI 13/55 se základními nátěry

Profesionální preferované elektrody pro měnič UONI 13/55 (kliknutím na obrázek jej zvětšíte)
Pravděpodobně nejrozšířenější a nejoblíbenější elektrody se základním povlakem. Doporučeno pro svařování uhlíkových a nízkolegovaných ocelí. Vhodné pro spoje kritických konstrukcí. Sváry jsou odolné vůči nárazovému zatížení a plastům, dobře odolávají nízkým teplotám.

Nevýhoda těchto elektrod: dobře se zapalují pouze při dostatečně vysokých volnoběžných otáčkách měniče (nad 70 V). Druhá velká nevýhoda: vysoké nároky na odjehlování a zpracování svarového kovu. Pokud na okraji zůstane rez, prach, olej nebo jiné nečistoty, šev se stane porézním.

Práce s UONI 13/55 je možná pouze na stejnosměrných svářečkách, včetně invertorů, s obrácenou polaritou (+ je přiváděno k elektrodě) a krátkým obloukem (hrot elektrody držte blíže ke svařovanému povrchu). Minimální napětí naprázdno 65 V.

ANO 21

Tento typ elektrody s rutilovým povlakem je vhodný pro měkké uhlíkové oceli. (Více informací o svařování tenkých kovů najdete zde.) Při jejich použití se oblouk snadno zapaluje (včetně opětovného zažehnutí), svar je tvořen jemnými vločkami (malými vlnami), struska se snadno odděluje. Elektrody ANO 21 lze použít ke svařování vodovodního nebo plynového potrubí.

Vyzkoušejte elektrody ANO 21 pro práci s měničem

Pracuje se střídavým i stejnosměrným proudem libovolné polarity. Před svařováním se temperují při 120 °C po dobu 40 minut.

Svařovací elektrody z nerezové oceli OK 63.34

Pokud potřebujete svařovat nerezovou ocel, zkuste OK 63.34. Vhodné také pro svařování stavební oceli. Vytváří jemný vlnový svar s hladkým přechodem na povrch základního kovu. Množství strusky je malé, snadno se odstraňuje.

Tato elektroda je vhodná pro svařování svislých svarů v materiálu o tloušťce 6-8 mm, shora dolů. Vhodné pro víceprůchodové svařování na tupo a na klopení. Pracuje se stejnosměrným i střídavým proudem všech polarit, minimální napětí naprázdno 60 V.

Svařovací elektrody OK 63.34

Pro svařování budete potřebovat také masku. Vezměte si svářecí masku chameleona, která vám usnadní práci.

Nejlepší rutilem obalené svařovací elektrody

Rutilové elektrody jsou mezi svářeči velmi oblíbené díky kombinaci užitečných vlastností. nabízejí snadné zapalování, jsou vysoce odolné proti vlhkosti a lze je používat se stejnosměrným i střídavým proudem. nevýhodou je nemožnost svařování konstrukcí z vysokouhlíkové oceli, přímá závislost kvality svaru na způsobu svařování a také nutnost pečlivých přípravných operací (např. sušení a kalení povrchu).

Co je to invertorové svařování?

Svařování je náročný a náročný proces. Toto řemeslo zvládne každý, kdo chce, ale pokud jste dříve museli k práci používat složité a těžkopádné vybavení, nyní stačí koupit svářecí invertor, který práci výrazně zjednodušuje. Poměrně malé zařízení, které váží podstatně méně než jiné svářečky. Tímto způsobem se nám podařilo zjednodušit a usnadnit proces svařování. Invertor dnes téměř nahradil standardní svářečky na trhu.

Jak funguje svařovací invertor? Síťové napětí je přiváděno do tzv. usměrňovače, kde je pomocí speciálního napájecího modulu přeměněno ze stejnosměrného na střídavé napětí. Střídavý proud má však vyšší frekvenci. Ten je následně přiveden do svařovacího transformátoru a napětí z transformátoru je po usměrnění přivedeno do velmi stabilního svařovacího oblouku.

Svařovací invertor KALIBR SVI-250 4600W

Hlavní výhody svařovacího invertoru:

• relativně nízká hmotnost;
• lepší vlastnosti oblouku;
• vyšší účinnost;
• méně rozstřiku při svařování
• je možné použít různé elektrody;
• široký rozsah nastavení proudu;
• zjednodušené zapalování elektrody;
• je možné dosáhnout pevnějšího a kvalitnějšího svaru;
• je snazší naučit se svářečskému řemeslu
• Elektrody se při kontaktu s obrobkem téměř nelepí.

Samozřejmě existují i nevýhody. Přinejmenším se jedná o vysokou cenu zařízení (třikrát vyšší než u běžných transformátorů). Důležité je také pravidelně, alespoň jednou ročně, oprašovat měniče. Nelze je také používat v chladném počasí – přístroje nemají rády chlad. Síťový kabel potřebný pro připojení k síti také není delší než 2,5 m.

Důležité! Použití invertoru pro svařování při teplotách pod -15 °C není vždy možné. Zde je důležité přečíst si návod k vybranému modelu a dodržovat doporučení výrobce.

Třídy a průměry elektrod

Mezi zkušenými svářeči panuje názor, že při použití invertoru je možné svařovat s jakoukoli elektrodou. Obecně je tento názor založen pouze na osobních zkušenostech těchto pracovníků, kteří se zabývají určitými typy prací (svařování konstrukcí z profilových trubek nebo úhelníků). Při práci s měničem nejsou kladeny žádné závažné požadavky na těsnost spojení, takže lze bez problémů použít elektrody o průměru 0,5-2 mm.

Průměr a značka elektrody se volí podle toho, jak silný kov se s jejich pomocí spojuje. Těžké profily vyžadují dlouhou dobu svařování a průměr elektrody musí být odpovídajícím způsobem zvětšen. Elektrody s malým průměrem jsou učební pomůckou – velmi rychle se vypalují. Tyto výrobky se obvykle používají k utěsňování a lepení.

“ data-lazy-type=“iframe“ src=“″>

Typ prováděné práce také ovlivňuje, které elektrody je nejlepší zvolit. Například pro složité liniové práce je třeba zvolit elektrody s velkým průměrem a instalaci konstrukcí profilových prvků lze provádět s výrobky o průměru až 2 mm. Tyto elektrody se používají zejména při montáži sekčních vrat a výrobě různých plotových konstrukcí z profilovaných trubek a vlnitých plechů.

Který povlak je potřeba

Existují čtyři hlavní typy nátěrů, z nichž každý má své charakteristické vlastnosti.

1. Výrobky s kyselým povlakem se většinou skládají ze železa, manganu, křemíku a dalších chemických prvků. Tyto potažené elektrody jsou označeny písmenem „A“. Výhody přídavných materiálů s kyselým povlakem: vysoká odolnost proti vzduchovým kapsám ve svarovém spoji; možnost pracovat na zrezivělých nebo okují znečištěných dílech. Hlavní nevýhodou je riziko vzniku horkých trhlin ve svarovém kovu.

2. Elektrické vodiče s celulózovým pláštěm se označují písmenem „Z“. Zvláštností je vysoký podíl organického materiálu (až 50 % hmotnosti): celulózy, organických pryskyřic, feroslitin atd.. Při hoření v oblouku tyto povlaky produkují velké množství ochranných plynů a malé množství strusky. To zaručuje pohodlné svařování ve vzpřímené poloze. Nevýhody: vysoký obsah vodíku při práci s ocelí může mít negativní vliv na vlastnosti svarového kovu; značné množství rozstřiku.

3. Rutilové elektrody jsou označeny písmenem „P“. Povlak je na bázi rutilu a obsahuje určité množství křemíku a kyslíku. Tento typ se vyznačuje tichým tavením, nízkým rozstřikem, snadným odstraňováním strusky, šev má jemný vzor. Důležitá vlastnost – snadné opětovné zapálení oblouku. Svařovací práce musí být prováděny za normální vlhkosti a po vytvrzení materiálů, jinak se zhorší kvalita spoje a dojde k oxidaci.

4. Základní povlak elektrody je označen písmenem „B“ a skládá se z uhličitanů hořečnatých a vápenatých. vodiče s tímto typem opláštění jsou určeny pro stejnosměrný provoz a pro spoje kritických konstrukcí a potrubí. Svarový kov má zvýšenou plasticitu a není náchylný k oxidaci. Hlavní výhoda – nízký obsah vodíku v tomto typu povlaku zabraňuje znehodnocení oceli a jiných kovů. Hlavní nevýhodou je velké množství strusky.

Výhody oblíbených typů elektrod

Mnoho moderních invertorových svařovacích elektrod má tyto výhody.

• snadné svařování. Potíže při svařování s těmito elektrodami mohou nastat, pokud jste je nevybrali správně pro složení materiálu jádra.
• Vysoká kvalita svaru. Jedná se o nejdůležitější parametr při svařování a elektrody výše uvedených tříd jej umožňují zajistit. Použití těchto elektrod pro invertor umožňuje získat vysoce kvalitní vnitřní a vnější spoje, svary konvexního a konkávního tvaru.
• Snadná oddělitelnost strusky. Strusku, která se usazuje při svařování těmito elektrodami, lze snadno oddělit, což okamžitě ukazuje kvalitu svaru.
• Může svařovat zkorodované součásti. Svařování zrezivělých výrobků se samozřejmě neprovádí často, ale elektrody umožňují i v takových případech kvalitní a trvanlivé svary.
• Proces svařování je pro svářeče hygienicky bezpečný.

ANO elektrody od renomovaného výrobce ESAB

Co je to elektroda a k čemu slouží povlak?

Elektroda je kus kovového drátu potažený speciálním povlakem. Při svařování se jádro taví vlivem teploty oblouku. Plátování hoří a zároveň se taví, čímž se kolem svařovacího prostoru vytváří ochranný oblak plynu – svarová lázeň. Přeruší přístup kyslíku do vzduchu a zabrání tak případné oxidaci. V procesu hoření se část pojiva přemění na kapalné skupenství a pokryje roztavený kov tenkou vrstvou, která jej zároveň chrání před interakcí s kyslíkem. Povlaky tak zajišťují kvalitní svár.

Svařovací elektroda se skládá z jádra a ochranného povlaku

Každá elektroda musí být před svařováním zkontrolována: povlak nesmí být oprýskaný. V opačném případě nedojde k homogennímu zahřátí a kvalitnímu svaru. Sledujte také hrot elektrody: tloušťka povlaku musí být na všech stranách stejná. Pak bude oblouk vycentrován. V opačném případě bude přemístěn. Pro zkušené svářeče to není žádný problém, ale pro začátečníky to může být skutečný problém.

Hlídejte vlhkost obložení. Některé z nich se při vysoké vlhkosti velmi špatně zapalují (např. UONI). Vzhledem k této „rozmarnosti“ povlaku je třeba je skladovat na suchém místě, pokud možno uzavřené. Krabici můžete vložit do sáčku a také do ní vložit několik sáčků soli, které najdete v krabicích od bot.

Nekupujte mokré elektrody: lze je samozřejmě vysušit, ale sníží se tím jejich výkon. Pokud elektrody navlhnou, lze je sušit v běžné domácí troubě při nízkých teplotách (obvykle jsou uvedeny na obalu). Druhým způsobem je dlouhodobé skladování v suché a dobře větrané místnosti.

Obaly (ochranné povlaky) elektrod jsou: zásadité, rutilové, celulózové a kyselé

Typy svařovacích elektrod a jejich vlastnosti

Existují pouze čtyři typy povlaků:

• Základní.
• Rutile.
• Sour.
• Celulóza.

Základní (UONI) a celulóza jsou vhodné pouze pro svařování stejnosměrným proudem. Lze je použít pro náročné svary: vytvářejí pevný, pružný svar, odolný proti rázovému zatížení.

Existuje více než 200 druhů elektrod pro svařování, z nichž přibližně 100 lze použít pro ruční obloukové svařování

Další dva (rutil a kyselina) – mohou pracovat při svařování střídavým i stejnosměrným proudem. Kyselý nátěr je však velmi toxický: v interiéru můžete pracovat pouze v případě, že je pracoviště vybaveno nuceným větráním.

Rutilové pláty mají zelenou nebo modrou barvu a elektrody se vyznačují snadným zapalováním. Dobře se zapalují, i když má invertor nízké napětí naprázdno (pro jistotu zapálení hlavního obalu je nutná dobrá voltampérová charakteristika, jak vybrat invertorovou svářečku, čtěte zde.). Při svařování rutilovými elektrodami (MP-3) se kov téměř nerozstřikuje, ale vzniká velké množství strusky, kterou není snadné odstranit: musíte pracovat s kladivem.

Možná vás bude zajímat, jak svařit pergolu z kovové trubky nebo jak vyrobit přístřešek z trubkového rámu.

Toto je zajímavé: Vlnité nerezové trubky: výroba a aplikace

Hlasování uživatelů

Jaké svařovací elektrody byste vybrali nebo doporučili??

Kobelco LB-52U

10.55 % ( 56 )

ESAB UONI 13/55

8.47 % ( 45 )

Kedr OZL-8

2.26 % ( 12 )

Lincoln Electric UONI 13/55

6.59 % ( 35 )

Wester -13/55

1.88 % ( 10 )

ESAB-SVEL OK 46.00

32.58 % ( 173 )

Resanta MR-3

21.66 % ( 115 )

Fubag FB3

8.29 % ( 44 )

Sibrtec MP-3C

3.20 % ( 17 )

Další specifikace

Požadavky na elektrody jsou dány mnoha dalšími zvláštnostmi svařovacího procesu. Příklady polarity a typu proudu. Použité svařovací invertory ve většině případů dodávají stejnosměrný proud, který lze do svařovacího prostoru přivádět ve dvou okruzích:

• Opačná polarita znamená, že plusová strana je připojena k zemi a minusová strana k elektrodě.
• Přímá polarita. V tomto případě je plus připojen k zemi, mínus ke svařovací elektrodě.

Opačná polarita je zvolena v následujících případech:

• Pro ochranu kovu před spálením se volí obrácená polarita. Je vhodný pro obrábění tenkých a tenkých ocelových dílů.
• Vysokolegovaná ocel se vyznačuje vysokou citlivostí na teplo. Proto se při práci s tímto druhem materiálu volí metoda připojení s opačnou polaritou.

Nejdůležitější parametry pro proces svařování jsou

• Průměr použitých elektrod.
• Síla svařovacího proudu, který má být použit.
• Tloušťka spojovaných dílů.

Je důležité zvolit správný průměr elektrody, protože pokud je příliš velký, výrazně se snižuje hustota svařovacího proudu. V takovém případě se snižuje provaření dílů, zvětšuje se šířka svaru a snižuje se kvalita svaru. Kromě toho výrobci často uvádějí, pro jaké proudy je výrobek nejvhodnější.

Zajímavé: Thumbtack vlákno: Tabulka velikostí, značení, GOST

Klasifikace podle hlavních znaků

Dotyčný spotřební materiál se primárně dělí podle účelu použití. Existuje několik hlavních skupin elektrod:

• Určeno pro práci s kovy s nízkou koncentrací uhlíku a legujících prvků.
• Pro spojování žáruvzdorných ocelí s vysokými hodnotami pevnosti.
• Pro práci s vysoce legovanými ocelemi, např. nerezovými ocelemi, ve kterých je vysoká koncentrace chromu.
• Verze pro práci s hliníkem nebo mědí.
• Samostatná skupina elektrod pro spojování litinových prvků.
• Pro opravy a překrývání kovů.
• Výrobky univerzálního typu, které se používají pro práci s materiály neurčitého chemického složení.

Na kovovou tyč lze aplikovat širokou škálu chemikálií. Podle typu nanášeného nátěru existují 4 skupiny výrobků, přičemž nejčastější jsou pouze dvě:

• Základní. Výrobky se základním povlakem se používají ve velké míře. Jako příklad uveďme elektrody UNI 13/55. Používají se k výrobě svarů s vysokou rázovou pevností, mechanickou pevností a tažností. Základní nátěr navíc chrání šev před krystalizačními trhlinami. Tato varianta je zvolena, pokud má být dosaženo kritické konstrukce. Významnou nevýhodou je, že před svařováním je třeba provést kvalitní čištění povrchu: olejové skvrny, rez, okují mohou způsobit vznik mikroskopických pórů.
• Povlak z rutilu. Pokud potřebujete spojovat nízkouhlíkovou ocel, často volíte rutilové elektrody. Nejběžnější značka se nazývá MR-3. Druhý typ se vyznačuje snadnou odlučitelností formovací strusky, stabilitou oblouku při dodávání střídavého nebo stejnosměrného proudu. Méně rozstřiků vznikajících při svařování, výsledný šev má vynikající dekorativní vlastnosti. Druhý typ je vhodný i pro obrobky se silnou vrstvou rzi nebo nečistot na povrchu.

Další dva typy jsou velmi vzácné, protože se používají ve zvláštních případech.

Oblíbení výrobci

Po celém světě se vyrábí řada kvalitních elektrod: od Ruska a Číny po Ameriku a Německo. Zahraniční tyče jsou zpravidla dražší než domácí, ale mnoho svářečů se domnívá, že naše výrobky nejsou tak špatné, jak se říká.

Koupí například amerických elektrod si můžete být jisti jejich kvalitou a dobrým výsledkem práce, ale musíte za ně zaplatit dvakrát tolik. pokud si koupíte elektrody ruské výroby, získáte nižší cenu, ale zároveň máte menší kontrolu nad kvalitou výroby. Která země má lepší elektrody než ostatní – to je dlouholetá debata.

Nebudeme tvrdit, že domácí elektrody jsou rozhodně horší, dáme vám na výběr. Zde jsou jen některé z nejlepších elektrod, které jsme vyzkoušeli. Jaké elektrody doporučujeme zakoupit?? Podle recenzí a našich zkušeností jsou nejlepší elektrody pro svařování vyráběné společnostmi ESAB, Kobelco, Resanta, UONI a Lincoln Electric. Někteří výrobci se specializují na výrobu stejného typu elektrod a někteří vyrábějí tyče se základním i rutilovým povlakem.

Základní kritéria výběru

Výběr je komplikován rostoucím počtem různých typů elektrod. Při hledání nejvhodnější elektrody je třeba zvážit dvě hlavní skupiny elektrod:

• Tavné elektrody.
• Nespotřební.

První typ představují jádra o různém průměru a speciální povlak, který je vyroben ze speciální směsi. Díky speciálnímu složení obalu je při svařování lepší oblouk. Proto se pro stroje používané při ručním obloukovém svařování často volí tavné elektrody.
Nespotřební – v současné době jsou méně oblíbené, protože jsou určeny pro svařování ve speciálním prostředí. Začátečník si je nemůže správně vybrat, protože mají mnoho funkcí.

Výběr elektrod pro svařování invertorem se provádí s ohledem na materiál, ze kterého jsou obrobky vyrobeny. Vlastnosti kovu do značné míry určují kvalitu svaru.

Při zvažování, jak vybrat svařovací elektrody pro invertor, je třeba si uvědomit následující body:

• Jádro pro přenos elektřiny a stabilizaci oblouku se vybírá pro každý materiál s ohledem na jeho chemické složení.
• Uhlíkové elektrody se používají ke spojování předmětů z nízkouhlíkové nebo nízkolegované oceli.
• Pokud jsou spojované výrobky vyrobeny z legovaných ocelí, používají se při svařování elektrody MR-3, ANO-21, LB-52U a další.
• Pro invertorové svařování jiných druhů kovů jsou nejlepší elektrody s jádrem z legované oceli, např. ZL-11.
• Metodu svařování lze použít ke spojování dílů vyrobených z litiny. V tomto případě se používají elektrody OZCH-2.

Zkušení svářeči vybírají přídavný materiál také s ohledem na podmínky, ve kterých bude výrobek používán.

Kritéria výběru elektrod

Především je třeba mít na paměti, že elektrody mohou být tavné i netavné. Ty jsou vyrobeny z kovové tyče, na jejíž povrch je nanesen speciální povlak, který přispívá k ochraně svařovacího prostoru a zvyšuje stabilitu spalovacího oblouku. Ty se používají k ručnímu obloukovému svařování. Výrobky druhé kategorie – nekonzumovatelné – se používají pro svařovací práce v ochranném plynu (argon), jejich typy a zvláštnosti použití budou probrány v samostatném článku.

“ data-lazy-type=“iframe“ src=“″>

Při výběru elektrod pro svařování pomocí invertoru je třeba mít na paměti, že materiál spojovaných dílů také ovlivňuje kvalitativní vlastnosti vytvořeného svaru. Ke svařování různých materiálů se proto používají různé typy svařovacích elektrod. Například:

• Uhlíkové elektrody se používají pro spojování nízkouhlíkových a nízkolegovaných ocelí;
• ke spojování výrobků z legované oceli se používají elektrody odpovídajících tříd: -4, -3 (GOST 9466-75), -3, -21, 13/45 (GOST 9467-75);
• Pokud je vyžadováno svařování s plátováním nebo jinými druhy oceli, volí se elektrody s vysoce legovaným kovovým jádrem – TSL-11 (GOST 9466-75);
• Pro svařování litiny je také nutné zvolit elektrodu příslušné značky – -2 (GOST 9466-75).

Celkový pohled na elektrody MP-3

Dosud byla vytvořena následující klasifikace elektrod používaných pro svařování s invertorem.

• ANO. Svařovací elektrody této značky jsou hořlavé, není třeba je dodatečně kalcinovat. Mohou je se stejným úspěchem používat začátečníci i profesionálové.
• MP-3 – univerzální typ, lze je použít i pro připojení nečistých povrchů.
• MR-3S. Elektrody tohoto typu by měly být zvoleny, pokud jsou kladeny vyšší nároky na vlastnosti svaru.
• UONI 13/55 se používá pro montáž kritických konstrukcí, které vyžadují vysokou kvalitu svaru. Pro začínajícího svářeče jsou obtížně ovladatelné – jejich použití vyžaduje určitou úroveň zkušeností a dovedností.

Elektrody UONI 13/55

Výběr produktů podle dalších parametrů

Typ proudu a polarita jeho připojení jsou nejdůležitějšími parametry pro svařovací operace. Svařovací invertory vyrábějí především stejnosměrný proud, který lze k obrobku a elektrodě připojit dvěma způsoby.

• Přímá polarita. V tomto schématu je plus připojeno k zemi a minus ke svařovací elektrodě.
• Obrácená polarita. Toto uspořádání znamená, že záporná strana je připojena k zemi a kladná strana k držáku elektrod.

Pokud svařujete pomocí invertoru v přední polaritě, jsou spojované plochy vystaveny značnému teplu, což se při obrácené polaritě nestane. Obrácená polarita je proto vhodnou volbou v následujících situacích.

• Při invertorovém svařování malých tlouštěk. Opačná polarita v takových případech pomáhá chránit matrici před propálením.
• Opačná polarita se používá při svařování dílů z vysoce legované oceli, která je velmi citlivá na přehřátí.

Práce s invertorovým svařováním

přímá polarita, která vystavuje obrobek značnému teplu, je ideální pro spojování silných a objemných materiálů.

Tyto tři parametry, které spolu vzájemně souvisejí, jsou nejdůležitější při každém svařování pomocí invertoru:

• svařovací proud;
• průměr elektrody;
• tloušťka spojovaných dílů.

Volba tloušťky elektrod má přímý vliv na tloušťku spojovaných dílů. Pokud je třeba spojit tenké díly (do 1,5 mm), nepoužívá se ruční svařování, pro tento účel jsou vhodnější poloautomaty nebo zařízení, která umožňují svařování v argonovém ochranném obalu.

Varianty poloh elektrod při svařování

Při rozhodování, které elektrody zvolit pro svařování konstrukcí určité tloušťky, lze vycházet z následujících kritérií

• pro obrobky o tloušťce 2 mm je nejvhodnější Ø 2,5 mm;
• při spojování dílů o tloušťce 3 mm volte elektrody Ø 2,5-3 mm;
• Pokud je tloušťka svařovaných dílů 4-5 mm, jsou vhodné elektrody Ø 3,2-4 mm;
• Obrobky o tloušťce 6-12 mm se nejlépe svařují elektrodami Ø 4-5 mm;
• Pokud je tloušťka větší než 13 mm, je ideální volbou elektroda Ø 5 mm.

Vhodný průměr elektrody je rozhodující, protože překročení tohoto průměru snižuje hustotu svařovacího proudu. To způsobí nestabilitu oblouku, sníží se průvar a zvětší se šířka svaru. Mnoho výrobců uvádí na obalu informace o tom, jaké hodnoty proudu je nejvhodnější používat.

Svařovací elektrody

Pokud tyto informace nejsou na obalu uvedeny, mohou vám pomoci následující pokyny:

• svařování elektrodami Ø 2 mm – svařovací proud by měl být nastaven na 55-65 A;
• Výrobky Ø 2,5 mm používají proud 65-80 A;
• Elektrody Ø 3 mm – proud 70-130 A;
• Pro elektrody Ø 4 mm by měl být zvolen svařovací proud 130-160 A;
• Výrobky Ø 5 mm – proud 180-210 A;
• Svařování 6mm elektrodami, nejlépe proudem 210-240 A.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro kvalitní svařování s invertorem je důležité zvolit správný průměr elektrody. Zvolte také optimální svařovací proud. Pokud například budete svařovat tenký kov pomocí invertoru, použijete elektrody o velkém průměru nebo svařovací proud překročí přípustné hodnoty, pak se na hotovém svaru mohou vytvořit póry, které výrazně sníží jeho kvalitativní vlastnosti.

“ data-lazy-type=“iframe“ src=“″>